ObecSloveč
Poprvé připomínána v roce 1278, kdy odtud byly brány desátky. Název obce souvisí s jejím majitelem ; původně nazývána Slovekj - Slovekova ves. Ve 14. století patřila klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Po husitských válkách v držení drobné šlechty a královské komory. Na počátku 16. století místní obyvatelé odváděli dávky (daně) na brandýské komorní panství. Od poloviny 16. století je Sloveč součástí králové-městeckého panství a poté i dymokurského.Ve středu obce stojí kostel zasvěcený svatému Martinu. Kostel spravovali ve 14. století křižovníci. Během staletí zpustl.
V roce 1711 byl postaven nový se dřevěnou zvonicí, ale i ten byl zbořen v roce 1772. Nynější stavba byla dokončena v roce 1886. Na věži jsou hodiny s ciferníkem natočeným směrem k poli, aby lidé, kteří pracovali na poli na něj dobře viděli. Ve věži jsou dva zvony. První je z roku 1553 a váží 4 q, druhý z roku 1564 a váží 6 q. Třetí „umíráček" byl rozbit za druhé světové války na zbraně. Kolem kostela leží hřbitov.Před kostelem stojí socha Panny Marie s Jezulátkem z roku 1875 z dílny pana Kofránka z Vojic. Socha ukřižovaného Krista pod kaštanovou klenbou je z roku 1857 od F. Stýbla.Škola ve Slovči byla založena kolem roku 1770. Dnešní jednopatrová budova byla postavena v roce 1902. Přestala sloužit k vyučování v roce 1980 pro nedostatek dětí. Dnes je zde mateřská škola, obecní knihovna, prodejna potravin a v zadní části veřejná kuchyně. Vedle školy stojí pomník věnovaný padlým v 1. světové válce. Jsou tam vytesána jména občanů, kteří padli v této nelehké době. Pomník byl odhalen v roce 1921 a je na něm umístěna deska „Slovečským legionářům, kteří bojovali v 1. světové válce“. Ve Slovči se drží pouť na Boží Tělo, druhá pouť je 12. září na jméno Panny Marie a další je posvícení 11. listopadu na svatého Martina. V blízkosti obce směrem na Kamilov je Nový Dvůr, který dříve patřil k panství dymokurskému. Okolních rybníků zde bylo hned několik např.: Čekanka, Kobližek, Otypka, Ocásek atd. Nejen o ně se podle pověsti staral vodník. Bylo ho možné spatřit v pravé poledne, kdy běhával po hladině rybníka Starý, proměněný jednou v býka, podruhé na sebe vzal podobu staré ženy, jindy naopak třeba nádherné dívky.
Je v celém mikroregionu nejmladší vsí. Nechal ho založit majitel dymokurského panství Camill Coloredo z Walsee roku 1768. Jde o obec, jejíž půdorys byl předem naplánován. Přímo v centru návsi se nachází místní škola zbudovaná v roce 1896, zde se také rozkládá soubor lip malolistých rostoucích kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a zvoničky hned vedle. Stromy jsou v tradičním pojetí vysázené roku 1836. Na škole je umístěna pamětní deska věnovaná legionářům. V obci je rybník a vodní nádrž. V budově školy dnes funguje místní prodejna. Většinu obyvatel tvoří starousedlíci a chalupáři. Na svatého Jana Nepomuckého oslavují kamilovští občané pouť. Na východ od vsi je Osecký les s nejvyšším bodem v okolí. Toto místo se nazývá "Na pískách" a má nadmořskou výšku 290 m. n. m.
V okolí se nacházejí dvě středověké zajímavé lokality. Severně od obce ležely Voděrady - vesnice s tvrzí a plužním dvorem. Zanikla ve 20. Letech 15. století. Přesto však existoval rod z Voděrad. Mikuláš z Voděrad se účastnil roku 1440 krajského sjezdu šlechty v Nymburce. Další pán Vláštěk z Voděrad pak s Jiřím z Poděbrad dobyl v roce 1448 nočním přepadem Prahu. V roce 1498 už ze vsi zbyl pouze dvůr, který patřil ke kněžickému panství. Druhou lokalitou je Mezilesí, o kterém máme první zmínku v roce 1318. Víme, že se zde v roce 1401 rozkládala vesnice, která poté byla o třicet let později připojena ke Skochovicím. Roku 1498 bylo Mezilesí nyní pouze jako zpustlý dvůr připojeno ke Kněžicím.
Poprvé je uváděn v roce 1571, ovšem osídlen byl mnohem později. Původní název „Střihóv Dvór“ napovídá, že zde ležel dvůr, patřící Střihovi - mužské jméno odvozené ze staročeského „striga“ což znamená čarodějnice. Nedaleko od dnešní obce ležela v době vrcholného středověku osada, jejíž stopy odhalil výzkum Polabského muzea v 70. letech 20. století. Její obyvatele žili v zahloubených i polozahloubených domech, stavěných ze dřeva, často na opukové podezdívce. Na konci 16. století zde fungoval Valdštejnský hospodářský dvůr Na Střihovech. V okolí leželo několik rybníků, které byly v 18. století téměř všechny vypuštěny. V obci je umístěna před domem č. 99 socha Panny Marie z roku 1890. Jejím autorem je Alois Khun z Vojic. Proti škole je socha svatého Václava z roku 1906 od sochaře J. Krouse ze Soběšic. Na návsi naleznete kamenný kříž z roku 1897 od K. Kofránka z Vojic. Dvojtřídní škola byla postavena roku 1858 a přibudována roku 1887 v místech návesního rybníka. Dnes slouží jako obytný dům. Střihov leží blízko cesty spojující Městec Králové a Nový Bydžov. Nedaleko obce právě u této silnice se nachází hřbitov a poblíž něho stojí novogotická kaple Sedmibolestné Panny Marie se zvoničkou z roku 1908, kdy byla vztyčena nad barokní Pietou roku 1777. Obcí protéká strouha, pramenící v lese. Napájí rybníky, kterých bylo více, ale dodnes se zachovaly pouze Křtinový, Prostřední, Hluboký, Kobylka, Hliňák, Návesní, Kulhánek a Pazderský.
